Kapr a zdraví
Kapr obecný je jednoznačně nejpopulárnější sladkovodní rybou na našem jídelníčku, je tradičním štědrovečerním pokrmem v České republice, ale i v jiných zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko aj.). Dle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností. I když se to nezdá, na každého z nás ročně připadá jen 1 kg sladkovodních ryb zkonzumovaných hlavně během Vánoc a to je málo. Svou úlohu zde hrají zažité stravovací návyky. Naším cílem je zvýšení konzumace ryb během celého roku resp. odstranění sezónnosti ve spotřebě rybího masa.
Kde se u nás kapr vzal?
Odpověď se hledala celá desetiletí. Vycházelo se z toho, že do střední
Evropy připutoval ze starověké Číny. Teprve v polovině šedesátých let
20. století vznikla v tehdejším Československu hypotéza jiná: První fáze
v období zhruba od 7. do 11. století přivedla kapra proti proudu Dunaje
až do některých na západ tekoucích přítoků středního Rýna. Ve druhé
fázi (12. až 14. století) se kapr dostal do dolního povodí Rýna směrem
na jih od Paříže. Závěrečná fáze, k níž pravděpodobně došlo v polovině
14. století, zavedla kapra dál směrem na západ v oblouku od jihozápadní
Francie přes Anglii a jižní Skandinávii do severněji položené
středovýchodní Evropy. V této třetí fázi se už také začíná prosazovat
cílevědomý chov kapra.
S nástupem křesťanství se pak kapr stával součástí hospodářských aktivit kolonizačních klášterů. Kapr měl v této souvislosti výsadní postavení; relativně rychle rostl, byl velice plodný, snášel i tvrdší zimy a především jako ryba vyhovoval postním regulím klášterů.
Proč právě kapr?
Při výčtu dietetických a zdravotně podmíněných předností kapřího masa je
třeba začít u tuku. Jeho obsah je ve svalovině kapra nízký, nižší než u
libového hovězího masa. To samo o sobě už je pádným argumentem ve
prospěch konzumace kapra, zejména pak u lidí vyžadujících plnohodnotnou a
přitom lehkou stravu – duševně pracujících s omezeným pohybem, dětí,
rekonvalescentů, nemocných, sportovců nebo osob snažících se redukčními
dietami omezit svou nadváhu. Neocenitelnou hodnotou je pak skutečnost.
Že prostřednictvím kapra dodáváme tělu všechny životně potřebné látky.
Nižší podíl tuku ve svalovině kapra je jen jedním z mnoha příznivých
vlastností. Stejně významným kritériem je složení tohoto tuku odrážející
se v přítomnosti některých polynenasycených mastných kyselin. Právě ty
totiž naše tělo potřebuje k redukci sérového cholesterolu, přeneseně k
omezení koronárních onemocnění s prevencí proti infarktu myokardu. Tyto
kyseliny řady omega-3 jsou sice zastoupeny i v jiných tucích, nicméně
ryba je schopna dodat je lidskému tělu v ideální podobě.
Mezi další přednost kapra patří i jeho dobrá stravitelnost daná
příznivou strukturou kratších svalových vláken a zanedbatelnou
přítomností nestravitelného vaziva. Důsledkem toho opouští kapří maso
náš žaludek už za 2 nebo 3 hodiny po požití. A právě vysoký podíl
nenasycených mastných kyselin a stravitelných minerálií činí kapra i
ryby obecně pro výživu člověka velmi významnou, ale často nedoceněnou
potravinou.
Produkční cyklus u kapra trvá 3 nebo 4 roky, v tříletém cyklu je individuální hmotnost okolo 2 kg, ve čtyřletém pak hmotnost nad 2,5 kg.